CzechEnglishSlovak
Search
Close this search box.
CzechEnglishSlovak

Topný faktor tepelného čerpadla

Zjistěte co je topný faktor ( COP ) který vám každý měsíc šetří peníze a zda je nějaký rozdíl mezi SCOP a COP

Co je topný faktor COP?

Topný faktor, zkráceně COP (Coefficient of Performance), představuje měřítko účinnosti tepelného čerpadla. Je to bezrozměrné číslo, které nám říká, kolik tepla dokáže tepelné čerpadlo vyprodukovat ve srovnání s množstvím spotřebované elektrické energie. V podstatě je to poměr mezi dodanou a odebíranou energií.

Topný faktor a náklady na provoz

Čím vyšší je hodnota topného faktoru, tím méně elektrické energie budete potřebovat na vytápění domu. Pokud topný faktor dosahuje hodnoty 4, znamená to že tepelné čerpadlo je schopno vyprodukovat čtyřnásobek energie ve srovnání s energií, kterou spotřebuje při provozu. To se přímo promítá do nákladů na provoz a může vám ušetřit nemalé finanční prostředky.

Kolísání Topného Faktoru

Faktory ovlivňující kolísání topného faktoru během provozu

Topný faktor není neměnná konstanta. Během provozu může kolísat v závislosti na různých faktorech. Ovlivňuje ho například teplota okolního prostředí, počasí, kvalita tepelného čerpadla a mnoho dalších
faktorů. ( Čím nižší je venkovní teplota, tím méně efektivní je tepelné čerpadlo )

Sezónní Topný Faktor (SCOP)

Podle čeho se ale tedy řídit pokud COP je vždy jiné ? Od toho je zde Sezónní topný faktor (SCOP). jedná se o průměr topného faktoru během celého roku. Zahrnuje vliv sezónních změn a teplotních rozdílů. SCOP poskytuje komplexnější pohled na účinnost tepelného čerpadla v různých podmínkách.

Jak se počítá COP? 

Topný faktor (COP – Coefficient of Performance) tepelného čerpadla se počítá jako poměr mezi vyrobeným teplem a spotřebovanou elektrickou energií. Jedná se o bezrozměrné číslo, které vyjadřuje účinnost tepelného čerpadla. Základní vzorec pro výpočet COP je:

COP = (Vyrobené teplo) / (Spotřebovaná elektrická energie)

Kde:

  • „Vyrobené teplo“ je množství tepla, které tepelné čerpadlo přeneslo nebo vyprodukovalo.
  • „Spotřebovaná elektrická energie“ je množství elektrické energie, které tepelné čerpadlo spotřebovalo během svého provozu.

Příklad výpočtu COP: Pokud tepelné čerpadlo vyrobí 12 kWh tepla a spotřebuje přitom 3 kWh elektrické energie, pak je COP:

COP = 12 kWh / 3 kWh = 4

Vyšší hodnota COP indikuje, že tepelné čerpadlo je účinnější, protože s menším množstvím elektrické energie vyprodukuje více tepla.

Ano, umístění tepelného čerpadla může zásadně ovlivnit jeho účinnost a tím pádem i topný faktor.

Pro zajištění maximální účinnosti doporučujeme :

  • Vybrat vhodný základ pod tepelné čerpadlo  – Doporučujeme betonový základ ale je možné využít také jiné alternativy. Tepelné čerpadlo by mělo být minimálně 15 cm nad zemí, aby se předešlo jeho pohlcení sněhem v zimě. Více se dozvíte ZDE.
  • Pořídit stříšku pro tepelné čerpadlo – Pořízení přístřešku na tepelné čerpadlo doporučujeme pokud bydlíte v oblasti s nepříznivými povětrnostními podmínkami. Předejdete tak mnoha problémům jako je například zamrzání tepelného čerpadla a snížení jeho výkonnosti. Díky stříšce také prodloužíte životnost a zamezíte častým opravám.
  • Vyhradit dostatek prostoru pro tepelné čerpadlo – Pro bezproblémový provoz se doporučuje nechat dostatek místa v okolí tepelného čerpadla jak pro správnou cirkulaci vzduchu tak pro případnou potřebu servisu. Doporučujeme nechat –
  • 30 cm volného prostoru na zadní straně,
  • 200 cm z přední strany,
  • 80 cm z každé boční strany,
  • Alespoň 50 cm z vrchní části.

Pokud si pořídíte tepelné čerpadlo do nezatepleného domu Je pravděpodobné, že jeho topný faktor nebude dosahovat nejvyšších hodnot. To kvůli tepelným ztrátám, na které nezateplené domy často trpí. Doporučuje proto si před pořízením tepelného čerpadla vyřídit energetický audit a podle potřeby zateplit váš dům.

Určení SCOP (Seasonal Coefficient of Performance) probíhá na základě údajů z testování tepelného čerpadla v laboratoři a klimatických dat. Jednoduše řečeno, topný faktor se stanovuje při konkrétní teplotě, jako například 5°C, pomocí laboratorních testů, zatímco klimatická data určují časové rozpětí, po které tato teplota přetrvá během roku. Následně se vypočte vyrobená a spotřebovaná energie. Postup je identický pro všechny další teploty (například od -20°C do +20°C), a výsledné hodnoty jsou poté sečteny.